Většina návštěvníků projde v Tbilisi staré město, lanovkou vyjede na Narikalu a tím pro ně „prohlídka“ končí. Jenže Tbilisi posledních let žije hlavně svou současnou vrstvou — bývalými továrnami proměněnými v kulturní centra, murály od gruzínských i zahraničních umělců a dvorky, kde se sovětská minulost potkává s dnešní kreativní scénou. Tenhle článek je itinerář právě pro ni.

Fabrika: bývalá šicí továrna, dnes srdce mladého Tbilisi

Na levém břehu Kury, ve čtvrti Chugureti, stojí bývalá sovětská textilka přestavěná na komplex Fabrika — hostel, kavárny, ateliéry, malé obchody a dvůr, který večer funguje jako obývák půlky města. Vstup je volný, kávu tu dostanete kdykoli během dne a právě odsud je nejpříjemnější vyrazit na procházku po okolních ulicích, kde vzniká velká část tbiliského street artu.

Okolí Fabriky si projděte pěšky: ulice Marjanishvili a její dvorky skrývají murály, staré nápisy i drobné galerie. Charakter čtvrti je jiný než na pravém břehu — míň turistů, víc běžného života.

Kde hledat nejlepší murály

• Chugureti a okolí Fabriky — nejhustší koncentrace velkých stěn; nové kusy přibývají každý rok.
• Podchody a stanice metra — samotné třídy Rustaveli a Aghmashenebeli lemují průchody s legálními plochami.
• Sololaki a jeho vchody — tady nejde o graffiti, ale o secesní chodby a malované stropy; kombinace staré krásy a nových zásahů je přesně to, čím je Tbilisi typické.
• Bývalá lanovka u Mtacmindy a plochy kolem řeky — větší formáty, často od zahraničních autorů pozvaných na festivaly.

Street art se v Tbilisi rychle mění — konkrétní stěna, kterou dnes najdete na fotkách, může být za rok přemalovaná. Berte procházku jako lov: nejlepší kusy objevíte v bočních ulicích, ne podle mapy.

Bleší trh u Suchého mostu

K modernímu Tbilisi neodmyslitelně patří i Dry Bridge Market — bleší trh, kde se prodává sovětský porcelán, staré fotoaparáty, odznaky, gramofonové desky, dýky i obrazy současných malířů. Funguje denně zhruba od 10 do 17 hodin, největší je o víkendu. Smlouvat se smí a má; první cena je nabídka, ne verdikt. O dalších tržištích píšeme v článku o gruzínských trzích a bazarech.

Galerie a současné umění

Kdo chce jít hlouběji, přidá si Národní galerii na Rustaveli (stálá expozice Pirosmaniho — malíře, jehož výjevy hostin potkáte v Gruzii doslova všude) a menší nezávislé galerie v Sololaki a Vere. Aktuální výstavy má smysl dohledat den předem; přehled velkých institucí najdete v našem textu o muzeích v Tbilisi.

Půldenní okruh, který dává smysl

Začněte dopoledne na Suchém mostě, přejděte řeku do Chugureti, projděte Aghmashenebeli s jeho opravenou pěší zónou, dejte si oběd u Fabriky a odpoledne se vraťte přes Marjanishvili k řece. Celý okruh je pěšky pohodlně zvládnutelný a — což je v Tbilisi vzácné — téměř bez kopců. Nestojí ani lari, čímž se řadí k dalším věcem, které jsou v Tbilisi zdarma.

Časté dotazy

Je focení murálů a dvorků v pořádku?

Ulice a veřejné plochy ano. U obytných dvorků platí zdravý rozum — jste u někoho „doma“, takže tiše, bez blesku do oken a bez vstupování do soukromých pater.

Je Chugureti bezpečná čtvrť?

Ano, jde o běžnou obytnou čtvrť. V noci platí stejná opatrnost jako kdekoli ve velkém městě, ve dne se pohybujete mezi kavárnami a rodinami s dětmi.

Co koupit na Suchém mostě, aby to nebyl kýč?

Dobře vycházejí staré tisky a grafiky, sovětské hodinky (funkčnost ověřte na místě) a ručně malované miniatury. U „starožitných“ dýk a ikon buďte skeptičtí — většina je nových.

Večer pak zakončete tam, kde moderní Tbilisi chutná nejlépe — v některém z vinných barů na levém i pravém břehu.